Mezinárodní skupina vědců navrhla, že nástroje přítomné v roverech vyslaných na Rudou planetu ke shromažďování a analýze důkazů o minulém životě tam nemusí být dostatečně citlivé, aby bylo možné provést přesná hodnocení.
Nový výzkum provedený v oblasti, která je považována za nejstarší poušť na světě, ukazuje, že technologie vybavená marťanskými rovery není vždy schopna detekovat známky života na povrchu naší planety, natož na Marsu.
Atacama jako Rudá planeta
Chilská poušť Atacama obsahuje písek a skály bohaté na hematit a bahenní kámen. Geologicky je tato oblast velmi podobná částem povrchu na Marsu, a proto ji astrobiologové často používají jako model pro Rudou planetu. Poušť je považována za druhé nejsušší místo na planetě: pouze kameny, prach a slaná jezera. Co by na takovém místě mohlo přežít? Ukazuje se, že něco by mohlo.
Skupina vědců použila v poušti vědecké přístroje, které jsou buď již na Marsu nebo roverech, nebo na ně budou umístěny v budoucnu. Chtěli zjistit, zda budou stejně dobří v identifikaci biomarkerů a DNA jako laboratorní přístroje.
Neznámá DNA
Zjistili, že vzorky odebrané na Atacamě obsahovaly četné mikroorganismy neurčené klasifikace, které nazvali „temný mikrobiom“. Další analýza také odhalila směs biologických znaků současných a starověkých mikroorganismů, které bylo stěží možné detekovat pomocí nejmodernějšího laboratorního vybavení. Vědci měli značné potíže s identifikací mnoha organismů, jejichž genetický materiál byl nalezen. Stávající databáze se zde ukázaly jako nedostatečné.
To ukázalo, že zařízení vyslané na Mars při hledání života nemusí být dostatečně citlivé. Výzkumníci zdůraznili potřebu výkonnějších nástrojů. Všimli si však také, že ty odeslané na Mars jsou výsledkem kompromisu mezi hmotností, odolností a přesností měření.
Co nám ale výsledky výzkumu říkají o potenciální užitečnosti nástrojů používaných při hledání života na Marsu? I když se jim na Atacamě podařilo najít četné známky života, nemusí být dostatečně citliví, aby stejnou práci vykonávali na Rudé planetě.
Vědci se domnívají, že pokud by možný genetický materiál na Marsu byl skutečně starý a stopový, hrozilo by, že si ho použité nástroje prostě nevšimnou. Kromě toho, aby se potvrdil takový objev, odebrané vzorky by ještě musely být dopraveny na Zemi k úplné analýze. Výzkumný tým odpovědný za popsaný výzkum doufá, že jejich výsledky budou užitečné pro NASA a ESA.